Křídel se nezříkám (Martinová Věra)

Jen vesmír smí Mou tíhu nést Jako já jeho nosívám V bárce z tmy Dráhou hvězd Já dál pluju kdo ví kam Měsíc lhář Mě zkouší zmást Chvíli bdím chvíli pospávám Ještě vidím tvou tvář Ale v síti tras Už svou cestu k slunci znám Do tvých snů se jak do pastí chytám A v mých potom prázdno mám Každý plán jak jim uniknout vítám Křídel se nezříkám Křídel se nezříkám S přízní tvou Dál počítám Může nocí mě k cíli vést I když cestu svou Už k slunci znám Bůh ví, že se můžu splést Do tvých snů se jak do pastí chytám A v mých potom prázdno mám Každý plán jak jim uniknout vítám Křídel se nezříkám Křídel se nezříkám Křídel se nezříkám Křídel se nezříkám Jen vesmír smí Mou tíhu nést Jako já jeho nosívám V bárce z tmy Dráhou hvězd Já dál pluju kdo ví kam