Myšlenky (Martinová Věra)

Jak se znám jsem vždycky první z nás dvou kdo se hádá. Poslouchám svůj vnitřní hlas a další předsevzetí padá. V ulitách svých těl schovávame svět, vrásky souvětí v prachu příštích let. Uklízím a větrám nepokoje přelétavé mysli. Nespěchám kompromis duše není vodorovný ale svislý. Stará tíha zlozvyků dusí mír a klid, zamknu skříňku povyků slovy lát a klít. Navštívím rýmy ve službách