Svět je plnej různejch řečí (Martinová Věra)

Svět je plnej různejch řečí kam jít a s kým, svět je plnej různejch řečí jak žít a s kým, svět je plnej různejch řečí všechno má svůj řád, já znám plno písní jen pojď je hrát. O tmavomodrým světě, co v poušti stál, pak o poslední větě, kterou vítr svál. A o báječný ženský, co ji přítel znal, měl svý toulavý boty a žít si přál. O lásce, která studí a spíš chce hřát, o nocích, kdy se budíš a nemůžeš spát. O ranách, který solí se můžou stát, o slzách, který bolí a smí jen tát. Svět je plnej různejch řečí kam jít a s kým, svět je plnej různejch řečí jak žít a s kým, svět je plnej různejch řečí všechno má svůj řád, já znám plno písní jen pojď je hrát. Tak až tě příště potkám, chce to zpívat víc, dnes na pár not nám svítí jen půlměsíc. Jsi ženská, který věřím a smím ti přát jen víc dobrejch písní, až půjdeš hrát. Svět je plnej různejch řečí kam jít a s kým, svět je plnej různejch řečí jak žít a s kým, svět je plnej různejch řečí všechno má svůj řád, já znám plno písní jen pojď je hrát.