Bílá kytka (Greenhorns (Zelenáči))

Bílá kytka Greenhorns D A Chladná je Tvoje tvář jak kámen vyrytá D a bílá jak růže v stínu ukrytá A sejdi s hor dolů ať ztratí Tvoje tvář barvu skal D sejdi s hor dolů když nechceš vadnout dál. A Jsi kytka bílá jak pod kamenem z rána vykvetlá D a chladná jak padlý sníh je ruka Tvá A když slunce zář se večer schová za zelenou stráň D pak zčervenáš až sevřu Tvoji dlaň. D A Bílá už je jen kytka co teď v klopě mám D a chladný už je jen plný vína džbán A zvony vyzvání na naši svatbu všechny hosty zvou D a chlad Tvých dlaní už zůstal vidinou.