Ptačí nářečí (Gott Karel)

G D 1. Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí, G tak tomu klidně každej sadař dosvědčí, C D G jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám. 2. Poslouchal jsem jednou kosa v neděli, jak se k sobě měli, když tu seděli, on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár. D R. A potom druhej den, prej tam co je ten kmen, stála sama jako v mrákotách, a srdce jako zvon a příčinou byl on, že jí právě někam s jinou plách. 3. Člověk by se neubránil dojetí, vo čem hloupej kosák nemá ponětí, proto bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám. R. 4. = 3. + óóóó, já to znám, óóóó, já to znám, ... (do ztracena)