Ostnatej drát (Bezefšeho)

Nesmíš se vzdát, když chtejí drát ostnatej ti pod kuži dát máš jinou tvár, než mužeš mít, nesmíš vzdát, né nesmíš vzdát a chtít. Až ke hvezdám já vystoupám prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam velkej vuz, když ujede jim bus. Kolik tvých snu nechce te znát k prašivejm psum musíš jít spát mít suchej dum, kam hlavu dát kolik snu, jé kolik snu svých máš. Až ke hvezdám já vystoupám... Jen chvíli stuj, vždyt nejsi zbeh odežen strach, uklidni dech ted svoji cest ukaž nám všem chvíli stuj, jen chvíli stuj, jsi z nás. Už stopu tvou vítr cas svál a zbavil pout a jen se smál ten starej kmet ti rekl hned: stopu tvou, stopu tvou jsem smet'. Až ke hvezdám já vystoupám prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam velkej vuz, když ujede jim taxíííík. Až cernej stín se zvedne v prach ustane plác a detskej strach hrbet narovnáš a zavoláš: cernej stín, cernej stín, jde k vám! Cernej stín, cernej stín jde k vám!