Veď mě dál jen dál (Lead me on an´ on) (Bezefšeho)

Veď mě dál jen dál kdyby dým vítr vál i kdyby bílý dým vítr vál jen vál. Ruku svou jen svou drž pevnou nade mnou i kdyby sněhy tály lavinou. Kolem tela krída tou špínu nesmejou a ti, co nás hlídaj se dávno nesmejou až si sectou rány ty co braly z cesty nám nebudem se ptát, kdo je víc a kdo je zván. Ved me dál jen dál... Mužou z ruky mi hádat kde jednou dojde mi dech nekdo dal a nekdo snad má dát mi náklad, co má na zádech já nebudu krivit váhy, nejsem otrokem cizích snu ani otrok cizího mínení, napríc osudu svýmu jdu. Ved me dál jen dál... Lidem vzkaž, až zacnou o mne lhát jen ten, kdo na mém míste byl, ten muže kámen brát válcit s morem sluvek je horší než s vetrným mlýnem, jsem prekrocen vlastním stínem, tak jak drív tolikrát.