Loď snů (Gott Karel)

Loď snů už se houpá na vlnách, loď snů perutí když vánek mách, vidím vlajky v ráhnoví, slyším housle hrát, a já v téhle chvíli vím, že se blíží má loď snů. Loď snů veze náklad nákladů, loď snů plná fléten, strun a tamburín. Veze touhu, úzkost, splín, lidský nářek víru s ní, paměť hor i přístavů, veze má loď snů. Loď snů mizí v tříšti úsvitů, loď snů, kam jsi hnána brýzou dnů, ale stejně zůstává brázda v ránech mých, oceánem cév a žil věčně brázdí má loď snů. Loď snů veze náklad nákladů, loď snů saxofony z páté avenue, z Ghany kůže tamtamů, z New Orliensu vroucí blues, z Ria sambu přílivů. Pluje má loď snů, známá vlajková loď snů, plná fléten, strun a tamburín. Veze touhu, úzkost, splín, lidský nářek , víru s ní, paměť hor i přístavů, veze má loď snů. Má loď snů.