Toulky (Gott Karel)

Jó když my byly jen dítka táta náš nás nutil číst a psát. Měl svůj cíl, ten správnej muž, co z nás batolat se má stát. Že já mám být vtipnou dívenkou, pak že si má bohatej mě vzít. Já mám jít zase do škol, jméno získat, sedm titulů v kapse mít. A dítka propadly toulkám, toulkám, a táta si říká to koukám, a místo školy zábava a zpívání, to patří k těm krásným toulkám. My dlouho, dlouho byly bez peněz, musím říct že jsme někdy ještě dnes. My neměly dům ani ten podnájem, a žádnej plat jen když vám zahrajem. Já si řekla tenkrát, že bylo mi líp. Já vím když táta náš v rukoutě hřál. Osud náš ten byl by jistější, jen dělat všechno jak si táta přál. A my dva propadli toulkám, toulkám, a táta si říká to koukám, a místo školy zábava a zpívání , to patří k těm krásným toulkám. Teď se k nám úspěch přiklání, a táta náš se smířil s tím. Že je zpěv povolání, rozdávat smích, že není neštěstí. Rozdávat smích a náladu mít. Holka tě nechá, bolí tě kříž. Ha, ha cesty a prach, ale není čas klít, všechno žene tě dál, proč to víš. To dítka propadly toulkám, toulkám, a táta si říká to koukám, a místo školy zábava a zpívání, to patří k těm krásným toulkám. Toulkám, toulkám á táta si říká to koukám, a místo školy zábava a zpívání, to patří k těm krásným toulkám. Toulkám, toulkám á, á táta si říká to koukám, a místo školy zábava a zpívání, to patří k těm krásným toulkám.