Řeč s mámou (David Michal)

D F#mi Hmi F#mi 1. Stmívá se a já sjíždím výtahem, Hmi Emi Emi7 G A A4sus A byl jsem blízko hvězd v přízemí teď jsem. Blízko hvězd jsem byl, dům je plnej tmy, já nepujdu spát, ja budu mít sny. D Hmi R: Sní se mi, vítr šílí, dům je plnej škvír. Emi A Já zas nejdu spát, zas mám řeč s mámou, Emi A dlouhou řeč, co končí ráno. D Dám si zdát nádherný sen, že s mou mámou jdem. Někam stoupáme a pak jdem trávou, krásnej sen mě bloudí hlavou dál. 2. Končí ze snů ráj, vítr ztrácí dech, sedne na tramvaj a bloudí v podchodech. Bloudí v ulicích, vráží do lidí, jenže ten můj sen žádnej nevidí. R: V přízemí vítr šílí, dům je plnej škvír, já zas nejdu spát, zas mám řeč s mámou E krásnej sen mě bloudí hlavou dál.