Prolog života (ČP 8)

Emi C G D Emi (předehra) Emi D Podívej se nahoru nad sebe, Emi D slunce zaklonilo hlavu, Emi D tím udělalo díry do nebe, Emi D co vedou k širým světům. C G Já tím stál a kolem mě bez zájmu utichal den, C G bez zájmu voněly kytky a zavíraly se jen, C G to všechno proto, že kolem nich vítězil neživý svět. D Co bylo předtím? Emi Co bude potom? D Ëmi C G D Emi A co je teď? Kdyby každá hvězda stříbrná byla, lidi by do nebe koukali, pak by z něj černá smůla zbyla, oni by si je strhali. Jenom výplatní páska a kolik za to můžu mít, koukejte tohle je život, nic ostatní nemusím mít. Učte se děti jednou takhle budete žít i vy! A co jsou kytky? A co jsou ptáci? A co je slunce? Nebrečte děti když dostanete za to, že zlobíte, nebrečte děti když dostanete, že se nerady učíte, ale začněte brečet, když přijde sváteční den, kdy místo dárků dostanete k radosti peníze jen. To zavřete oči a prosím vás nenastavujte dlaň! To není radost. To není dárek. To je jen daň... Emi C G D Emi (dohra)