Dráček Paf (Ostatní)

D F#mi G D 1. Tamhle někde v dálce, kde už nevím sám, G D E A je země plná pohádek a já je všechny znám. D F#mi G D V jedné skalní škvíře, skryté v stéblech trav, G D E A D žilo divné zvíře, dráček jménem Paf. R: Paf, to byl ten dráček, co stínů se bál, měl prší nos a chodil bos a na mandolu hrál, Paf, to byl ten dráček, co stínů se bál, měl prší nos a chodil bos a na mandolu hrál. 2. S jistým Vénou Součkem, kloučkem z Prahy 5 on denně chodil na lipo a na turecký med. Hrávali si v písku a z růží měli hrad a na okvětním lístku jak v lůžku mohli spát. R:... 3. Jednou vodní příval jim do té růže vnik a z dráčka, co tam klidně spal je rázem námořník. Vlajka letí vzhůru a 'sláva' volá dav a vítat je jde sám pan král a Paf je z toho paf. R:... 4. Žel i kloučci stárnou a Véna jakbysmet, on zradil dráčka pro pár pih dívky z Prahy 5. Dráček zmizel s pláčem zas ve stínu skal a já už nevím, co je s ním, ani jak to bylo dál. R:...