Nechoď do kláštera (Javory)

A D A R: Tam někde v trávě pod jedlí pobledlá holka právě dlí, E A srdce má ďáblem posedlý. A 1. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, E odveď ji od dveří klášterních, E7 klášter, ten ji nezachrání, seber se a spěchej za ní, A jenom ty jí můžeš vrátit smích. 2. Ukloň se tý holce smutný a, jestli to bude nutný, pláštěm svým jí slzy osušíš, vymysli si píseň něžnou, nazvi ji v té písni kněžnou, jdi k ni blíž a blíž a ještě blíž. R: 3. Nenechej tu holku smutnou schovat se pod černou kutnou, pohleď, jak se trápí v modlitbách, z jezera jí přines leknín, ukloň se a potom smekni, zpívej, dokud nezašeptá "ach!" R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám, jdi k ní, a jak ti povídám. R: Já jenom jedno přání mám: být na tvém místě chvíli sám, jdi k ní a Pánbůh žehnej vám.