Mávej (Lakomá Barka)

G Hmi 1. Stokrát jsem zakop a stokrát v dešti stál C D měsíci koukal do očí G Hmi rosou se brouzdal a nohy smáčel tam C D kde my dva spolu jako jeden stín. 2. Po kolejích jsme táhli a slunce bylo v nás a kdo byl smutný, tak se s námi smál u ohně jsme hřáli svý duše ztoulaný a s křikem ptáků pak chodili spát. G Hmi R: Mávej, holka, mávej C D dřív než zamkne slunce chrám G Hmi mávej, tak už mávej C D naposledy zvedni dlaň. 3. Starý písně, co čarovnou moc maj odnes čas, když u nás zastavil ten poutník, co řídil jeho vůz vzal si tebe, já jsem tu teď sám. R: Mávej, holka, mávej ... R: Mávej, holka, mávej ...