Popel (Lakomá Barka)

Ami G A2 C 1. Koukám zpátky a vidím prázdný dům Ami G Ami pár obrazů zářivých Ami G A2 C žádný rány zas slunce vychází Ami G Ami a já tu nechci zůstat stát. Ami G F R: Žene vítr mě prázdnou ulicí Ami G F do dálek mě rozfouká Ami G F dívej se já zmizím navždycky Ami G F já jsem popel ty jdi spát. 2. Cítím slunce jak se mě dotýká a stromům stíny závidím nemám bolest a nemám ani tvář a dál mě síly opouští. R: Zvláštní věci tu berou divný spád nejdou napsat ani číst dál jak popel mě vítr rozfouká tak se nesměj - umírám. 3. Možná jednou, až budeš tiše spát dotknu se tvých pocitů jak milenci se budem jen tak smát jenže teď ti utíkám. R: Svoje křídla si k zádům připínám a slunce je mi náhle blíž letím vzhůru svý oči zavírám vím, jen já co bude dál.