Co to sbíráš na mém těle (Nedvěd Jan)

A 1. Co to sbíráš na mém těle, moje lásko, hledáš zaslíbené osamělé růže D A z květů mých, co jsem dal. Kam se díváš, to jsou zahrady mé, lásko, tisíc let je sázel po lučinách Bůh D A a první hřích pak tiše vstal. A R: Někdo do plamenů u krbu jse díval a ani nevědel, jak lásku říct, D a kdosi za oknem se na má slova díval A a snažil se tě svlékat. 2. Jaro milujem, když za okny je zima, to věčný nepokoj nás žene duší zpět a můj dech je tak krátký. Všechno sevřelo se ve mně, jsi tak jiná, až se uložíme na prkené lůžko, budeme pít a budeme zpátky. R: 5x...