Dopis (Nedvěd Jan)

A Píšu ti, lásko má, co mohu víc, mých kupletů nebylo moc tak na dva-tři nářky a na krapet štěstí E a tichou, splynulou, nemravnou noc Ale teď, lásko, věřím, že už opravdu jsi a že jsem objevil můj třetí pól Jako by šachisté na těch svých štveřečkách dali E7 A si do branky koníkem gól Jako by měsíc se stratil a z vody vyhoup se kýl A7 D Jakoby Titanic topil se zas A E A Miluju, lásko, tak miluju tebe, že jsem ztratil už pojem a čas A tak ti píšu, že umírám, nevím co dál, láska svatá je anebo hrob Nikdo nevěří, netuší a neví, co dál, bílé ohrady mámivých slov Šlápoty tvé jsou jako kamínky not z nichž pan Rimbaude nám po verších psal Že tam, kde svítá v uličkách po ránu radost že se k večeru ozývá žal Ztratil jsem bolest a zranil se tak jako v mešitách křičí můj hlas Já miluju, lásko, já miluju tebe, že jsem ztratil už pojem a čas Vše kolem plyne tak jak plynout chce dál, válka v Iráku,tak jsem se bál Lidé tak už jsou bez Boha,že nevědí kam, děcek zástup si u tanků hrál Ne, já nechci bojovat, milovat chci, v tobě tělo své po kořen mít Když člověk ví, co už mohlo by být, tak tolik, tolik chce žít A když pochopí, ví, že není co chtít, těmhle hranicím prošel už pas |: Miluju, lásko, já miluju tak, že jsem ztratil už pojem a čas :| Píšu ti, lásko má, co mohu víc, mých kupletů nebylo moc tak na dva-tři nářky a na krapet štěstí tichou, splynulou, nemravnou noc