Dvacátý století (Nedvěd Jan)

Ami 1. Zastydím se v duši svý E Ami když některý lidi slyším říct: "Věrnost, cit a přátelství", E Ami to mám chuť z nich kůži svlíct. C G Vždyť je znám a už spoustu let, D Dmi A z těhle slov si žijou jen C G D Dmi A a každej den dokážou brát pod heslem "Vem, kde vem". A A6 A Ref: Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století? E Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí. Hmi A stovky těch, co se snažej žít z lidí jako my, těch, co svět ženou bůh ví kam E A Ami do věčný hluboký tmy. 2. Každej den musím si znovu říct "Zítřek lepší bude snad". A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad. Hola, hej, no zrovna vy, už máte všechno, co jste mohl mít a duše nic, nic vám neříká, takže nemáte se o co bít Ref: + Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století? Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí. (do stracena)