Hráz (Nedvěd Jan)

G Hmi Emi 1. Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, Hmi Ami pár kůží a krb, co dřevo z něj voní, D s jarem, když máj rozdá barvy svý, D7 G tu sosna krásná nad chajdou se skloní, Hmi Emi a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, Hmi E7 svý ahoj jí dáš a pak je tu den, C Ami C Emi zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, D G svět s ním, svět s ním. 2. Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj' rosou, víš, že času je dost, to znáš, a možná potkáš někde dívku bosou, po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků vás uvítá chajda a pak je tu den, zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, svět s ním, svět s ním. 3. Však náhle volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem: je poslední den, voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí, ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém, zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá, svět s ním, svět s ním ...