Hradby (Marien)

Amaj Amaj6 Dmaj6 Dmaj Hej proč zkouších to teď vzdát, Amaj Amaj6 G když došel jsi až sem, D Hmi jen vzít slunce do dlaní a ve stéblech trávy snít E Cmi# cosi se valí a myšlenku nelze zastavit, Fmi# E D hradby se bortí a stěží půjdou opravit, Hmi E jen ve stéblech trávy snít. Chabý záblesk z minula, příběh těch loňských životů, vsazených do rámů, snad z osmého století, drsný jak dlaně všech lidí co sklízí na polích, pevný jak nepadlé hradby Konstantinopoli, po osm staletí. A Hmi Dej bůh nám malým malé trápení, E A E co dá se unést a co se časem zahojí, A Hmi dej bůh nám sílu bránit vlastní hrad, E Cmi# aby tu kámen na kameni mohl chvíli stát, Fmi# E D ať lidé doznají klidu pasoucích se stád, Hmi E ve jménu smíření. Chrámový zvony dozněly, a bůh ví kde je bůh, čas ideál předkům vzal, kdo z nás zůstal pokorný, čemu si věříš co nedá se pevně uchopit, chceš vidět anděly dobrá běž se utopit, a splétej si vlastní bič.