Místo (Vypsaná fixa)

Jdu, pak autem jedu a totem mýho kmene na zrcátku se kývá jako duch, jako nůž, co jede dortem. Jedu městem do cíle a písničku si zpívám, já jdu – jsem tady a ticho kolem je jiným vesmírem a já hostem, co se dívá. Voyeur, pozorovatel a zvěd, co děkuje, že tu je, a ví, že málo času zbývá. Hej! Tady je to – máme to, je to vážně daleko, když je to tak blízko. Hej! Tady je to – dáme to! Dáme to až na rekord. Nebude to nízko. Jdu – jsem tady a jdu životem mýho kmene a on se na to dívá jako duch – jako nůž, co jede dortem. Jedu furt dál do cíle a písničku si zpívám. Hej! Tady je to – máme to, je to vážně daleko, když je to tak blízko. Hej! Tady je to – dáme to! Dáme to až na rekord. Nebude to nízko. Odlétaj do cíle. Odlétaj černobíle.