Řasenka paní Londýnkové (Vypsaná fixa)

1. Je to moment anebo záchvěv i paní Londýnková říká seber se a jeď tvoje duše v mojí řasence pomalu vysychá a to teď nemůže zakřičím jenom vytáhni ty nože ty rezavý nože z mýho těla ven tohle město mě nechtělo pustit dovnitř se dostaneš východ je zavřenej R: Hele musíme pryč nebo to vyšumí na cestu k moři nebo do hor a musíme hned tohle je vězení tady nám voda teče do bot a musíme pryč nebo to vyšumí na cestu k moři nebo do hor a musíme hned tohle je vězení tady nám beton teče do bot 2. Je to moment nebo záchvěv brali mě stopem čtenáři myšlenek zaklínač hadů a ty teď taky tak jedem spolu někam se dostanem zakřičím jenom že chci vytáhnout nože ty rezavý nože z mýho těla ven tohle město mě nechtělo pustit já našel cestu s nouzovým východem R: Hele musíme pryč... 3. Cesta je odvaha a moje rameno je úplně nejlepší vesmír slyšíš jak zpívají kmeny domorodý a blíž ke mně už nikdo nesmí už ne! Je to jen odvaha není to jen jako úplně nejlepší vesmír slyšíš jak zpívají kmeny domorodý a blíž ke mně už nikdo nesmí už ne.