Siky Romero (Vypsaná fixa)

Siky chvíli nepije, ale nebude to happy end. Samota ho sejme – vyrazí. Takže stojí na baru, má tu svoji zábavu, někdy ho z ní ráno zamrazí. Někdo křičí: "Kde to je? To, co bylo na stole?" "To je, brácho, ve mně," odpoví. Je to Siky Romero, mezi hardcorem a operou je jeho život jak divoká karta Nyní pohled zaostří a pak opustí samostříl, ty nejchytřejší kecy boha Marta. A možná je to fajn. Siky chvíli nepije, ale nebude to happy end. Po pauze si lokne a řekne: "Aááá" Takže stojí na baru, za a) tu má zábavu a za b) tu má bráchu – barmana. Možná že už za chvíli ucejtí horký motýly, jak lezou z břicha přímo do hlavy. Je to Siky Romero, mezi hardcorem a operou táhne život jak divoký káči. Kolem figur defilé, my jsme tady a ty ne a čas letí a někdy jen tak kráčí. A možná je to fajn. Je to fajn, fajn, fajn, jede kombajn na Mont Blanc, když se nezastaví, spadne, je to jako jing a jang. Je to Siky Romero, mezi hardcorem a operou táhne život jak divoký káči. Kolem figur defilé, my jsme tady a ty ne a čas letí a on domů kráčí. A možná je to fajn.