Krev a láska (Maxim Turbulenc)

O tebe se otírám, si temná jako stín zavřu oči políbím, s kým se líbám, s kým? Něco mě teď nutí a něco křičí stůj nejchladnější z nejchladnějších je jenom pohled tvůj. Proč já sem se zamiloval do těch zubů tvejch, červená tě dráždí, ta barva je tvůj cejch. Krvelačně pohlížíš na můj tučnej krk, slabej tiše padám k zemi, jak uštvanej vlk. R: Tvý oči září, věnec na oltáři, chceš mi lásku dát. Pro mně není snadný, říct slova proslavený, před Bohem - máš mě rád. Krev ti piju pořád dál, sto let hladová, sám už mou krev v sobě máš, sil ti ubývá. Už se vůbec nedívám, jsem temnej jako stín, zavřu oči, nelíbám, nemám totiž s kým. Nic už mě teď nenutí, nic nekřičí stůj, nejchladnější z nejchladnějších je jenom pohled tvůj. R: Tvý oči září...