Kapitán Slunce (ASPM)

První strejda ležel u okna a koukal do bílýho stropu po kterým běhaly černý koně jako v jedný starý dobrý písni. Sestřičky mu zapíchly do těla šlaušek, kterým běžela medicína, co roztahuje plíce. Děti za strejdou chodily a hladily ho po napíchnutý ruce. On zatím nemluvil, protože mu nebylo nejlíp. A zdálo se mu o Lucky Old Sun. Ten druhej byl kapitán křižníku nebo kolotoče v penzi. Optimista tetovanej jako když vybouchne kalamář. Nosil všem pití, naději a noviny. To starý slunce s děravym pajšlem - Lucky Old Sun. Ve špitále přesluhoval, už moh' zase dejchat. Čekal na místo v důchoďáku, protože neměl kam jít. Bál se, že až se dočká, tak že už nebude Lucky Old Sun. Odcházím z plicního domů po třech tejdnech a kapitán je můj starej kamarád. Určitě se spolu ještě příště sejdem. Nejsem sentimentální blb, jsem rád, že můžu kapitána Slunce znát. Třetí postel v pokoji jsem opustil já. Měl jsem kliku na krásný doktory a na dobrý sestry. Na krásný sestry, krásný sestry a dobrý doktory. V tom špitále, kde slunci píská na průduškách. Snad se místo v důchoďáku ještě neuvolnilo.