Nezvalovský blues (ASPM)

Šedivá nezvalovská oblaka v proluce mého vidění Mám vlčí mhu snad za ptáka který mi nebe proměnil Rozměnil mi ho na drobné vstávání telefon okapy Ráno je ženám podobné co neloví až polapí Tak poslechnout si Edisona s chybami s krásou s nábojem Vylehčit těžkou chůzi slona při cestách ranním pokojem Co poezie dala komu? Předivo snu co zanikl Je sedum já vyjíždím z domu jak rozvrzaný vehikl Zlíbám zas telefon kubistický pak sjedu dolů k náměstí Blues má vždycky úděl ficky co kvete když se nepěstí