Hospoda (Hudba Praha)

V nádražní hospodě léčím se z opice absence peněz mi brání zas opít se prašivá neděle mý tělo není s tvým procitám v Hybernský před prázdným řeznictvím Jistě sám ďábel mě poslal sem pro lekci abych se pobavil dvojitou projekcí průhledným zrcadlem sklem který chvěje se a za ním pustej krám - žer prase přežer se! Jako bych v zubech měl hořící zápalku s úšklebkem cením chrup na svou tvář na špalku slunce jak zapadá barví ji do ruda a chodci míjej mě s výkřiky o zrůdách Háky mi splývají s budovou nádraží na prasklou výlohu masařka naráží a vzhůru nohama leze mi po ksichtě syčím skrz čelisti - tady máš co jsi chtěl! v nádražní hospodě, v nádražní hospodě...