Kráva v povětří (Ponožky pana Semtamťuka)

1. Ten kdo spatří krávu letět povětřím, ať mi podá zprávu, hned to prošetřím. Já ji zahlíd k ránu, ještě než jsem vstal, zmizela mi a já mám teď v srdci žal. R: Jestli snad křídla měla, že se tak rozletěla to už se zřejmě nedovím. spatřil jsem jí jen chvíli jak společně s motýli letí nad lánem makovým. 2. Když vám cestu zkříží štěstí prchavý co se neohlíží a nezastaví, běžte za ním než vám zmizí docela, jako mně ta kráva, co tu letěla. R: Jestli snad křídla měla, že se tak rozletěla to už se zřejmě nedovím. spatřil jsem jí jen chvíli jak společně s motýli letí nad lánem makovým.