Rok 2060 (Vondráčková Lucie)

Vám Lidem minulým Svý Psaní posílám Svět můj Je dědictví po Vás Rok zní Dvatisícešedesát Já Holka budoucí Teď mám Právo se tě ptát Co s ním S mým světem zničeným Co nám Po vás zůstává Já Holka budoucí Se ptám Jak my máme žít Svět digitální mám Není to pěkný A ani náhodou S umělou oblohou Nestačí nám O vzduchu dám si zdát Hned jak se setmí Že masku dýchací nesundám Za to Díky vám Vám Lidem minulým Pláč Z dálky posílám Kdo z vás Tak ničí lesy nám Co nám Po vás zůstat má Já Holka budoucí Se ptám Jak s tím máme žít Strom digitální znám Nemá moc větví A ani náhodou S umělou Oblohou Nebaví nás A digitální pták Lítat už nesmí Tak musím vážne žít V budoucím století Jen dík vám Já Holka budoucí Znám Příští století Svět můj Je dědictví po vás Rok zní Dvatisícešedesát Za všechno díky vám