Ve jménu vlajky (Houba)

Ve jménu vlajky, vlasti a cti, ve jménu slepý víry povinnosti charakter tebe ocelí kovem, rukujou do boje hrdinové. Ve jménu vlastní pravdy a cizí lži chystají se svý životy položit. Otcové na ně s hrdostí zhlíží, ozdobí hřbitovi bílími kříži. Proč v žilách krev pění, nenávist zatíná pěst? Když válka výstřeli sténá, hrdostí pláče rodina. Jak se svět mění na konci, konci všech cest, zůstává smrt pořád stejná, když umírá "hrdina". Poslední blázen se najivně směje, v duchu se modlí za nepřítele. Vyčkávaj tiše budoucí vrazi, až si válka rozpustí vlasy. Jediný výstřel do ticha zařve a úsměv ztuhne, ztrácí se z tváře. Smrt se nasytí, když je co žrát, potom je pozdě, pozdě se ptát: Proč v žilách krev pění, nenávist zatíná pěst? Když válka výstřeli sténá, hrdostí pláče rodina. Jak se svět mění na konci, konci všech cest, zůstává smrt pořád stejná, když umírá "hrdina".