Má dva roky má (Spálený Petr)

C Mám holku správnou, jak má být. A sní se učím znova žít. Dmi Od ní se učím, co je klid, C my rozbouráme celý byt. Ami Tak jsem se léta nezasmál C Ami a nenavštívil žádnej bál. C G Jsem chvíli žebrák, chvíli král, G7 C jsem třeba pták a koní pár. Říkám ji o tom, co je sen. A proti snu je bílej den. Má dva roky, má, zná i písně co znám já. Jak radost chodí krajinou a všechny smutky pominou. Jsem chvíli žebrák, chvíli král, jsem třeba pták a koní pár. Já bejval kdysi vážnej pán, to ještě, když jsem bydlel sám. A teď se učím novejm hrám a posmívám se hodinám. Učím ji zvedat telefon, ukážu ji, jak se chová slon. A jak se hladí velkej pes a jak vypadá černej les. Říkám ji...