Nábor (Škwor)

Du takhle po ulici, vzteky celej němej Akorát po vopici, do kroku se dám Čepici na palici, černý brejle seděj Za chvíli doma, zase v pohodě a sám V tom potkám vola, kterej moje plány maří V rychlosti přemejšlim vodkud já ho jen znám Hned se dá do řeči, jak žiju, jak se daří Zas bude líp, nebo co, nerozumim já Jak se ti daří, jak se vede a co děláš No to je skvělý, tak si řikam to se mám Čumíme na sebe, já jako něco hledám Že sem ho nevobešel, to sem celej já Já nabízím ti práci, no to seš teda hodnej V tom mi to dochází a to už jsem měl spát Pudem si na to sednout, jen se neboj Prej ho zajímám Takový místa ani nejsou, nejsou kam ho posílám Pudem si na to sednout, jen se neboj A mám toho víc Von promluvil jenom jednou, jednou Víc už nestih říct A tak mu řikám hochu nech mě radši projít Je mi fakt blbě, dneska se mi nedaří Pak stačí málo, trpělivost může dojít To chápe jenom ten, kdo musí takhle žít Zvyšuju hlas a von je pořád jako hluchej Mele to svoje pořád dokola a dál Dokonce debatuje i když letí vzduchem Zádama vobrubník a hubou vo kanál Já nabízím ti práci, no to seš teda hodnej V tom mi to dochází a to už jsem měl spát Pudem si na to sednout, jen se neboj Prej ho zajímám Takový místa ani nejsou, nejsou kam ho posílám Pudem si na to sednout, jen se neboj A mám toho víc Von promluvil jenom jednou, jednou Víc už nestih říct