Tříhvězdičková (Budoár staré dámy)

Hotovo! Bez návratu já odešel od polí nebudou nade mnou nikdy zvonit už topoly. Rád mám přec to zdobené město, napuchlé, sešlých zdí Ospalá Asie zlatá Na jeho báních spí. Můj dům se beze mě hrbí, chcíp mi pes u nízkých vrat. V Moskevských ulicích křivých Bůh mi dal umírat. Nocí když měsíc svítí, nějak tak-jak,... čert ví! Nizounko svěsiv hlavu, chodívám do krčmy. V brlohu křik a řev běsní do hodin do ranních, nevěstkám čítávám verše, s pobudy pijívám líh. Prudčeji srdce bije náhle můj hovoří ret: jak vy jsem ztracený člověk taky už nemůžu zpět. Hotovo