Armstrong (Komunál)

Dneska v noci probudil mě zvláštní velkej chlap. Postavil se u postele černej trumpeťák. Rozepnul sako a na trumpetu svý songy hrál. Když dohrál posadil se těsně vedle mě, podal mi ruku, řekl jenom těší mě. Prej že je Armstrong a rád by na kytaru hrál. Když dohrál slzel, jako by věděl, že má poslední šanci celou noc tančit a hrát. Já celej život jenom na trumpetu hrál, bavil jsem lidi, svý srdce jsem jim dal. Na jeho tváři se lehkej úsměv objevil. Když dohrál slzel… Díky Bohu, že při mně stál. Díky bohu, že sílu mi dá. Díky bohu, že jsem mohl naposledy svoji ruku nechat hrát. Odložil kytaru a řekl jenom dík, bylo to fajn, ale už budu muset jít. Utřel si slzy a lehkým krokem odešel. Když dohrál slzel…