Příběh komika (Komunál)

Příběh, co se mi před pár dny stal. U popelnic podivnej stařec stál a tahal poklady svý. Ten se mi snad jenom zdál. Blátivej den, mizernej čas, spadaný listí déšť nás chce zmást - jinak všechno OK. Ani psa bys nevyhnal Belhavej krok, svět v igelitkách, špinavej kabát, pod ním asi byl frak - dokud hrdost svou měl, dokud to bylo OK. Zmačkanej plakát, co naleptal čas, text na něm kdysi nazpaměť znal, DOKUD TO BYLO OK - DOKUD TO BYLO OK DOKUD BYLO VŠECHNO OK Stojí a táhá ten zmačkanej cár z odpadků popelnic - kam někdo ho dal. DOKUD BYLO VŠECHNO OK Rovná ho a čistí, jako by si hrál. Vidím, že pláče a vzpomíná. NA DOBU, KDY BYLO VŠECHNO OK Ta ruka co hladí - prej komiků král vrásčitá tvář - co naleptal čas NENÍ, NE NENÍ, TO NENÍ OK Vítáme Vás Vážení, dneska Vám tu vystoupí Král komiků. Nebojte se, všechny pobaví.... Bude tu skvělá zábava i pro Ty, co se nechtěj smát. Je tu pro Vás, jenom pro Vás, račte prosím dál... Dočetl plakát a skleněný oči, slzičky kapou na kabát, co nosí. Tam, kde bylo místo pro jeho podpis, a s jeho jménem obrovskej nápis, tam zbylo jen prázdno a zmáčenej papír zasunul zpátky do odpaků dějin. Ještě chvíli tam stál, než odešel dál a já mu naposledy zatleskal... DNESKA ZAS BYLO OK.... Vítáme Vás Vážení, dneska Vám tu vystoupí