Svědomí kata (Komunál)

Za temných nocí měsícem tvář ozářená. Sedí muž s kápí postava osamocená. Sedí a kouří, na pozdrav neodpovídá. Očima hledí na stopy krve na rukách. Pro krádež na panským oprátku na krk musí dát. To když pán zavelí. Vždyť on je pouze jeho kat. Ten pohled zabíjí, strach v očích a smutná beznaděj. To když pán zavelí, tak skončí film co neměl děj. Můj život je plnej šibenic, pár vteřin, farář a jinak nic. Zpocený dlaně, modlitby rodičů, ať je to rychlý, ať to nebolí… Nikdo z vás neví, jaký je žít se svědomím, když umírá katovou rukou neviný. Snad Bůh mu odpustí, vždyť je to jeho poslání. Snad bůh mu odpustí, že vlastní dítě popraví.