Šest tisíc křížů (Komunál)

Sťaté hlavy rasových nevděčníků udržují táborový řád. Začíná hostina bohatých stolovníků, dobrou práci odvedl mistr kat. Poslední víra zotročených mužů, kdo se bude smát? Je připravena řada ostrých nožů, Spartaku, můžeš se bát. Šílená vřava, ďábelský křik, smrtka chodí téměř kolem nich. Slunce se směje a sladce hřeje, hladové vrány zpívají svůj dík. A kdo se nebojí té hrůzovlády, ať zasadí květ, jak krev bude rudý k památce reka, co tu leh. Šest tisíc křížů se na oblohu dívá, šest tisíc křížů, zem vsakuje krev, šest tisíc křížů, bolest přijímá, šest tisíc křížů a na každym rek. Poslední steny, poslední vzdechy, vůdce dává katům znamení. Domů se vrací oslavná jízda, když hlas téměř oněmí. Výkřik z posledního kříže, žijte blaze, když já ztratil život, nač se kát ÁVE. Šest tisíc křížů... Poslední steny...