Ať tě láska žitím provází (Wenki)

D G D To bylo jednou, roků uplynula řada, G A7 to bylo tenkrát, co jsi v kruhu seděla, F#mi G D snad si to u Beránků jak mi měla ráda, G D a kdo ví, co jsi tenkrát, v hlavě neměla. I dál šly věci jinak, než jsi možná chtěla, a už moc kluků proběhlo tvým životem, kdo ví, u kterýho zastavit ses měla, co by s tebou chodil brečet pod totém. Pak jeden přišel, možná s ho ráda měla, a potom dětí pár, a vskutku nádhernejch, o vodě a čundrech si vyprávět mu chtěla, a v tom se váš cit nenávratně zdejch. F#mi G D R: Ty nehledáš přátelství, ale velkou lásku, F#mi G A7 možná s jí měla, a je to dávno už, D F#mi G D a proto nám předvádíš svou neprůstřelnou masku, F#mi G D kde není ani kousek místa na retuš. A pak už jenom samý nepříjemný věci, rozvod a hádky, snad na denním pořádku, o tom, kde je pravda, a podobný keci, večer ustlat dětem, přečíst pohádku. Přestalas rozumět nejlepší kamarádce, druhá ti vzala tvůj sen, hvězdy s pruhama, jen ale užít život, vždyť jsme tu tak krátce, přijdou další dobrý holky i s dobrejma klukama. Vždyť jenom užít život, to má velkou cenu, a furt mít naději, že pech se prolomí, a ňákej chlap z tebe udělá šťastnou ženu, a podzim se ti zase v krásný jaro promění. R: Ty nehledáš přátelství, ale velkou lásku, možná s jí měla, a je to dávno už, a proto nám předvádíš svou neprůstřelnou masku, kde není ani kousek místa na retuš. Ty nehledáš přátelství, a to je móře škody, vždyť jenom z něho pravá láska pochází, ale při tom hledání, co v řekách uteče vody, ať tě jen štěstí, a láska žitím provází. F#mi G A7 D Ať tě jen štěstí, a láska žitím provází.