Malý hříbátko s hřívou plavou (Vrbová Jitka)

Byl máj, slunce si krásně hřálo, vítr si vál, svou zprávu zpráv nese dál, do hor, kde se stádo páslo, zprávu zavál, kůň s hřívou plavou zaržál. Ten den začal vzácný příběh lásky jak trám, v tom údolí zeleným, na svět přišlo hebký hříbě, hříva plavá, za hlasem do hor spěchá. Malý hříbátko s hřívou plavou, běží nebem si mráčky plavou, to člověk jenom stěží skrývá dál svý dojetí, zvláštní cit do duše se vkrádá, to protože čas chvíle střádá, kdy má tě velký štěstí v objetí. Malý hříbátko s hřívou plavou, běží nebem si mráčky plavou, to člověk jenom stěží skrývá dál svý dojetí, zvláštní cit do duše se vkrádá, to protože čas chvíle střádá, kdy má tě velký štěstí v objetí. Čas dál jako voda běží, máme zas máj v tom údolí zeleným, tam poznáš jen stěží u dvou koní, kdo z nich je táta a kdo syn.