Málem (Vondráčková Helena)

Svůj žár k mým očím vysíláš, Já cítím, kdy se podíváš. Pás vln mezi námi probíhá A táhne nás k vírům blíž. Oh, mám se lásce vzdát, Kde odvahu však brát. Vím, že máš co dávat, Já neumím už brát. Málem Tě ráda mám, V duchu však dál se ptám: Budeš rád tu se mnou stát Až stáří přivítám? Málem Tě ráda mám, Sebe však dál se ptám: Nevím - mám se bát, Že půjdeš o dům dál? Já dál mám hrát tu roli svou, Té slavné, té co všichni zvou. Málo znáš, Že když k ránu usínám, Jsem prázdná jak poušť, Kde se skrývá pláž. Oh, prázdný byt, Jen fotek pár - ta známá tvář A sláva polní tráva, Tak řekni jen, kde jsem já? Málem Tě ráda mám, Ještě však dál se ptám: Kam jen za Tebou jít mám A mám čeho se vzdát? Málem Tě ráda mám, Ještě však dál se ptám: Řekni - mám se bát, Kdy půjdeš o dům dál, Půjdeš dál? Ne... Jak mám Ti říct, Jak mám Ti říct, Že toužím blízko být, Že k tobě zkouším jít blíž? Já Tě ráda mám, Stále však dál se ptám: Budeš rád tu se mnou stát Až stáří přijde k nám? Já Tě ráda mám, Proč pořád dál se ptám: Mám se bát, Že půjdeš o dům dál?