Vzhůru k výškám (Vondráčková Helena)

Neboj se a pojď, budem' stoupat jako ptáci vzhůru k výškám, vzhůru k výškám. Až nad mraky a dým, za sluncem palčivým, až k hvězdám, až k hvězdám, až k hvězdám, až k hvězdám. Stačí jeden krok, zem se pod nohama ztrácí. vzhůru k výškám, vzhůru k výškám. Neboj se výšek a poleť se mnou slunečním dnem a nocí temnou výš a výš. Já chtěla bych mít svůj aeroplán, lítat v oblacích jak kormorán. Vznášet se a stoupat a vánkem dát se houpat za jasných krásných letních rán. Neboj se a pojď, budeme se spolu vznášet vzhůru k výškám, vzhůru k výškám. Až nad oblaka kouře, nad magnetické bouře, až k hvězdám, až k hvězdám, až k hvězdám, až k hvězdám. Potom uvidíš, světla v městech zvolna zhášej'. Zpátky k vískám, bílým břízkám. Nad komíny a špičkami stromů, k večeru se pak vrátíme domů k nám, tak pojď. Já chtěla bych mít? Vzhůru k výškám, vzhůru k výškám. Vzhůru k výškám, vzhůru k výškám. Vzhůru k výškám.