Naposledy vložené
Úniková místnost Vlaková loupež
Booking

Rezervujte si pobyt. Podpoříte zpěvník a sami dostanete $ 15.

Nejčastěji prohlížené
Opomíjené

Bílá hora (Landa Daniel)

Stav ne nepodobný usínání, tma je však jiná, než je obvykle. Přilbice zbytečně tu kdysi horkou hlavu chrání. Ticho je nápadné a nezvyklé. Za chvíli zastaví se čas v šarlatové koupeli. Pozemská cesta má svůj ukrytý cíl. Ten tvůj byl namalován blýskavou čepelí. A jen tak se náhle z mlhy vynořil. Jen tak se náhle z mlhy vynořil. Tajemná ruka kohosi neviditelného nahoře zhasí v oboře letohrádku Hvězda svíci žití tvého. Své milé, pane, nikdy už nepolíbíš čelo. Pomalu prchá z obalu podstata a země zpátky příjme tělo. R: Plály, tenkrát oči plály, když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Do konce zbývá jen pár okamžiků a z tvého všeho bude zase nic. Ta bitva připomíná průnik vlků do kurníku. Ožralí teď z krčem vyjí na měsíc. Myslíš na to, jak přes tělo kamaráda padáš. Cizímu meči docela svědčil úprk a tvá nechráněná záda. Je hloupou tečkou za žitím udatného reka, že malá díra tě otevírá právě z druhé strany, než bys čekal. Než bys čekal. R: Plály, tenkrát oči plály, když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Hráli jste si na armádu, hráli. Věčné ledy potom rychle tály. Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali? V té malé, cizí, pitomé zemi, bez žoldu vypustil jsi duši. V té zemi bohaté na problémy, přestalo tvoje srdce bušit. V zadnici světa, hrdino, zapsal jsi se jménem do dějin. Konec nadějím. Tvoje jméno rádi tady zapomenem. Jen Bílá hora zůstane černou Bílou horou. A u nás navždy vzpomene každý na ta temná mračna nad oborou. R: Plály, tenkrát oči plály, když statečné a pyšné vlajky vlály. Stály, pevně řady stály. Jenže zimní loutka nerovná se králi. Hráli jste si na armádu, hráli. Věčné ledy potom rychle tály. Smáli jste se protivníkům v dáli a pak utíkali?