Roky jdou dál (Netto)

kápo 2 (v D dur) D G Tenkrát nad ránem v modři sluneční, A D v závoji, jak padlej sníh, Hmi A G A vůně růží, tisíc přání a kolem nás jen smích. G Hmi Emi A Známou píseň na kůru tajemnej hlas pěl, D G A D jako malej kluk já v tý chvíli se před oltářem chvěl. Hmi A R: Roky jdou dál (roky jdou dál), čas hrany svál, G A D dým se rozplývá, jak si s ním vítr hrál. Vzpomínkám svým (vzpomínkám svým) nedávám spát, že čas hrany svál, nedávám znát. Jak jsem předeslal, rok se s rokem vzal a za pár let jich bylo víc, náruč růží láskou piplanejch, nechtěla snad nic. Každej den doušek z pramene snů těm lístkům sílu dá, všední den na pouti křížový jako test teď sílu má. R: Dneska nad ránem v modři sluneční, v závoji, jak temnej stín, jako tehdá někdo píseň hrál a já tu zase stál. Jenže byl jsem sám a všední den byl by svátečním, dvojjediní střídá samota v proudu smutečním. R: R: Jé, roky jdou dál… + že čas hrany svál, nedávám znát.