Já mám holku od Odkolků (Šlapeto)

Člověk není na světě živ jen od chleba, někdy je mu taky kus masa potřeba, proto jsem se, jářku, jednou nastrojil, od Odkolků holku sobě nakrojil. R: Já mám holku od Odkolků, ta má oči jako šmolku, je to holka vzdělaná a je na mě dělaná. Ve dne spí a večer vstává, v noci těsto zadělává, zadělává akorát, proto jí mám rád. A když přijde sobota, řeknem: nepečem, v neděli se oba dva správně oblečem. Já ji pomiluju vždycky akorát, jinak by mě mohla třebas okorat. R: Já mám holku od Odkolků? Moje holka tělo má jako dvounulku, my se k sobě vineme , jak niť na špulku, když mě rozehraje v těle každý nerv, hned se do ní pustím jako moučný červ. R: Já mám holku od Odkolků? Teď mi dělá starosti moje nevěsta, tloustne, jako když se dá kvasnic do těsta, co mě to ta holka jenom provedla, nejspíše se droždí hodně najedla. R: Já mám holku od Odkolků?