Až naprší (Gott Karel)

Zpátky se ohlížím. za tím, co si vzal dávno čas. Vím, že už nesklížím vázu, kterou už rozbil čas. Voda z vázy vylitá je teď v nebi jak zlatý mrak. Až naprší, nachytá vodu růží záhon či pták, mlýnský náhon, růži záhon a pták. Mlýn kolem otočí, zazpívá mi "klap-klapy-klap". Růže mi do očí poví, že jsem dávno už chlap. Křidly pták mi zamává a já půjdu sám bůhvíkam. Mapa smysl nedává, kompas nechce vést ke hvězdám. Vítr zpívá, že mi zbývá jít sám. Tam, kde se dotýká černé země mrak, bílý mrak. Ať mi nikdo neříká že tam letět smí jenom pták, jenom pták, jenom pták, je?