Dávný román (Gott Karel)

Den za dnem týdny střídá a v šedi prázdna smáčí Když chvíli jas se dotkne nás hned vzápětí pryč odletí Jak se tak zpátky dívám my pili doušky štěstí A touhu v nás i hříšnost těl vždy záviděl jsem sobě sám Co vlastně nám dnes brání si splnit tajná přání Proč znovu nebýt jako dřív a na co též bych kýv náš dávný román od prvních stránek číst Kdy naše slunce začlo ztrácet zář a hudba v moll jen hrát Co vlastně nám dnes bární si splnit tajná přání Proč znovu nebýt jako dřív a na co též bych kýv náš dávný román od prvních stránek číst od prvních stránek číst od prvních stránek číst