Zloději života (Mňága & Žďorp)

Dmi F C G Maminka mu řekla všechno o životě, jaký je zlý a jak ho Dmi F C G před ním ochrání, visel jí na rtech V malém bytě u nádraží, sektorový nábytek, pár flanelových košil, ve skříni falešný tatínkovo parte Do školy chodili jen spolu, vodila ho za ruku až do 8. třídy, to bylo smíchu Ale já se fakt nesmál ani potichu Dmi F C G Pečlivě mu vybírala kamarády, většinou byli zlí a většinou víckrát už nepřišli Ale já uměl lhát, a tak jsem strávil neskutečné supr hodiny u gramofonu v jeho pokoji na jeho židli Hudba tiše hrála, já byl zachráněn a spasen a on se už tehdy začal připravovat ke skoku Za zamčenýma prosklenýma dveřmi byla vidět její temná postava a bylo slyšet šourání jejích kroků G C Zloději života Zloději života Pak jsme se nějak ztratili a já ho spatřil po dvaceti letech, jak se vleče zlitý městem, raději jsem přešel na druhou stranu Často na něj myslím, když se v noci budím, když nemůžu spát, když se převaluju ze strany na stranu časně k ránu Na pohřeb jsem mu nešel, žádnej neměl, jenom maminka se sama vyhřívala v obřadní síní a zřízenec se divil – v 6 ráno, jen vy a nikdo jiný?! Zloději života, Zloději života