S kufrem a se ženou (Mňága & Žďorp)

Šel jsem od vlaku domů a kousek za nádražím cosi drobného vleklo kufr Tak jsem se vrátil pár kroků a mezi dvěma lampami jsem předstíral, že si zavazuju botu Žil jsem v pasti mezi stínem a splínem a vedl válku se samotou už asi sto let A tak jsem jen řek: ?Slečno, nechcete pomoct s tím kufrem? ? Bože, není to ta pravá? ruka mě zase bude bolet! Většinou lidi dělají to, co ani sami moc dělat nechtějí, ale zdá se jim většinou, že to tak přece dělat musí! Většinou lidi dělají to, co od nich ostatní tak nějak čekají, a zdá se jim většinou, že se tak něčeho přece jen dočkají V tom kufru byly cihly, a když mi řekla, kde bydlí, já už tušil ? ubytovna a cesta na druhý konec města Pot mi stékal po zádech, já marně hledal dech a už po pár metrech jsem nepozorovaně střídal dlaně Náhodní kolemjdoucí zírali s úctou na muže s kufrem a se ženou Až před vrátnicí řekla mi: ?Díky, tak už je to za námi?? a já se smál a smál, až vylez vrátný a říká: ?Hele, mladej, dyť je noc a já chci taky spát!? Většinou lidi dělají to, co ani sami moc dělat nechtějí, ale zdá se jim většinou, že to tak přece dělat musí! Většinou lidi dělají to, co od nich ostatní tak nějak čekají, a zdá se jim většinou, že se tak něčeho přece jen dočkají