Slečna sen (Černoch Karel)

F B F Jdu si lesem a náhle tu potkám B F C F slečnu sen, slečnu sen. F B F Já tu bloudím a cestu svou hledám B F C F z lesa ven, z lesa ven. C B F R: Já tu hledám tu nej, tu nejhezčí z cest, B F C která mohla by mě k tobě vést, F B tvých kudrn tak mít jen F C plnou náruč a nést jen tam, F kam jenom slunce zapadá. A zlíbí se má víčka spolknout jen tak sám, jen tak sám, já jenom jak sova si houknout, rád tě mám, rád tě mám. R: Já tu hledám tu nej... A ptáš se pak tý, který říkáš slečna sen, slečna sen, to jméno teď přes hlavu svlíkáš, tvý je jen, tvý je jen. R: Tak tu hledáme tu nej, tu nejhezčí z cest, která mohla by nás k sobě svést, tvých kudrn tak mít jen plnou náruč a nést jen tam, kam jenom slunce zapadá. R: Tak tu hledáme tu nej, tu nejhezčí z cest, která mohla by nás k sobě svést, tvých kudrn tak mít jen plnou náruč a nést /:jen tam, kam jenom slunce zapadá:/