Crusade (Znouzectnost)

1. Brána města se otvírá a vyjíždí průvod, nekonečná řada mužů na koních. V srdcích tepe touha, hlavy hrdě vztyčené, pohled někam za obzor mají upřený. Odjíždějí do dálek pod vlajkami s křížem svým, kdy se vlastně vrátí nikdo netuší. Nikdo netuší.. 4* R: Cestou jedou rytíři, cestou dalekou, vítr prachem zavíří za výpravou křížovou. 3. Ve jménu jejich boha, ve jménu jejich víry, ve jménu jejich zbraní a ve jménu kořisti. Jedou s nimi kněží, co maj drátěný košile, co jim budou žehnat před každičkým útokem. Jedou pod vlajkou s křížem vstříc své budoucnosti, jaká vlastně bude nikdo netuší. Nikdo netuší... R: Cestou jedou rytíři... 3. Roky tiše ubíhají a ten průvod řídne. Trýzeň, nemoc, bída, hlad, kdopak je sem zval. K tomu ještě nepřítel, který domov brání, domov, co každý z rytířů v dáli zanechal. Nezbývá než cesta zpět pro ty co ještě zbyli, pod zbytky vlajky s křížem, kdo by to byl tušil. Kdo by to byl tušil... R: Cestou jedou rytíři... 4. Brána města se otvírá, vchází do ní průvod, Vrací s s hlavou sklopenou, zbylo jich jen pár. Kdo vrátil se zdravý, může být vlastně šťastný, třicetiletí starci s vlasy ze stříbra. Když odjeli do dáli pod vlajkami s křížem svým, že se takhle vrátí, nikdo netušil. Nikdo netušil... R: Cestou jeli rytíři, cestou dalekou, vítr prachem zavířil za výpravou křížovou.